NA SILNICI.

Karel Vojtěch Prokop

NA SILNICI.
Viděl jsem člověka, po čtyrech lezl, mimo něj čtyřspřežím hrabě se vezl. Kavalír s kočáru tupě zřel sklíčkem, hraběnka s úsměvným růžovým líčkem. Minul vůz bleskem, a mrzák ten stanul, od kol prach silnice na něho vanul. Protřel si oči a za vozem hleděl – pohled ten mluvou bych nevypověděl. Pohled ten hrozný – jen to říci mohu – ztrnulou otázkou pronikal k Bohu. 43