PRVNÍ ODPOČINEK.

Karel Vojtěch Prokop

PRVNÍ ODPOČINEK.
Šli ze bran rajských smutni, zavrženi, jim anděl kynul mečem, mračnou lící, a smrť a hanba všechno jejich jmění; muž vzdorný šel, a žena žalostící. A s bázní tajně zpátky hlédnout chtěli a naposled v ráj uzavřený vinou, leč oslnivou září vchod plál celý – zrak odvrátili, spěli v dálku sinou. A spěli pustinami, nocí temnem. Když poutí dlouhou zemdlely jich síly, jich ruce setkaly se v stisku jemném... Ráj ztratili, leč lásku neztratili. 33