V POLABÍ.

Karel Vojtěch Prokop

V POLABÍ.
Bylo v podvečer, kdy jeseň už se blíží; žírným labským krajem šel jsem, bludný host. Ze chmur nad obzorem ve kraj ztmělý shlíží Kunětický hrad jak mrtvá minulost. Kunětický hrad – on největší zřel doby, ve kalicha záři patou v skálu vrost, a když na zem Českou padly věky mdloby, klesnul též jak Čechů mrtvá minulost. Doba Jiřího a doba Pernštýnů...*) Třicet běsných let pak – děsný k hrobu most, ke hrobu, v němž národ za svých vůdců vinu usnul na sta let, s ním mrtvá minulost – – Západ sinou září zbarvil hradu stěny, nejvýš kaple bílá plane jako skvost, východ za hradem je mraky zahalený – temná budoucnost – a mrtvá minulost! ——— *) Nejslavnější držitelé hradu toho. 54
Básně v knize Co nezvadlo:
  1. POHÁDKA.
  2. * * * Mám pro tě písní na tisíce.
  3. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou
  4. TAK VZPOMÍNÁM...
  5. KONVALINKY.
  6. MATCE.
  7. O MÉM PŘÍTELI.
  8. LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU...
  9. KRAJINKA.
  10. Ó HNĚDÉ LISTY DUBŮ...
  11. V ZIMNÍ PODVEČER.
  12. LAMPA.
  13. PÍSEŇ MLADOSTI.
  14. NEBYL TO ŽIVOT...
  15. ÚDĚL.
  16. NOCLEH.
  17. PRVNÍ ODPOČINEK.
  18. NAD KOLÉBKOU.
  19. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!
  20. ZAPOMENUTÉ.
  21. SMUTNÉ ZRAKY.
  22. SIROTA.
  23. STAŘEC.
  24. NA SILNICI.
  25. Z FARNÍ KRONIKY.
  26. DOMOVINĚ.
  27. ČESKÝM VÍSKÁM.
  28. PRAPOR.
  29. V POLABÍ.
  30. V TEMNU.
  31. U ŠTRBSKÉHO PLESA.
  32. SELSKÁ BALLADA.
  33. KDE DOMOV MŮJ?