KONVALINKY.

Karel Vojtěch Prokop

KONVALINKY.
Dej mi ty konvalinky bílé, ať osvěží mě jejich dech, ty drobné zvonky zvoní mile, jich zvuk mne v tichu vnímat nech, dej mi ty konvalinky bílé! Mé srdce touží po tom kvítí – buď jenom ticha, ztlum svůj zpěv, v té vůni nech mne chvilku sníti a zapomenout na ples, hněv, jímž obdařilo mě mé žití. Jen zticha, zticha – šumot háje, kde rostly, z dálky doslýchám, a zdá se mi, že v době máje tam v mechu měkkém ležím sám, a les mi kolébavku hraje. Ó nech tu píseň zníti dále, jí balzám kane v moji hruď, a zvonit nech ty zvonky malé, jen ztlum svůj zpěv, jen ticha buď a nech tu píseň zníti dále! 12
Básně v knize Co nezvadlo:
  1. POHÁDKA.
  2. * * * Mám pro tě písní na tisíce.
  3. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou
  4. TAK VZPOMÍNÁM...
  5. KONVALINKY.
  6. MATCE.
  7. O MÉM PŘÍTELI.
  8. LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU...
  9. KRAJINKA.
  10. Ó HNĚDÉ LISTY DUBŮ...
  11. V ZIMNÍ PODVEČER.
  12. LAMPA.
  13. PÍSEŇ MLADOSTI.
  14. NEBYL TO ŽIVOT...
  15. ÚDĚL.
  16. NOCLEH.
  17. PRVNÍ ODPOČINEK.
  18. NAD KOLÉBKOU.
  19. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!
  20. ZAPOMENUTÉ.
  21. SMUTNÉ ZRAKY.
  22. SIROTA.
  23. STAŘEC.
  24. NA SILNICI.
  25. Z FARNÍ KRONIKY.
  26. DOMOVINĚ.
  27. ČESKÝM VÍSKÁM.
  28. PRAPOR.
  29. V POLABÍ.
  30. V TEMNU.
  31. U ŠTRBSKÉHO PLESA.
  32. SELSKÁ BALLADA.
  33. KDE DOMOV MŮJ?