U ŠTRBSKÉHO PLESA.

Karel Vojtěch Prokop

U ŠTRBSKÉHO PLESA.
Tam září Tatra! Bílý vlas jí stříbrem od temene splývá, máť slovenská svůj na obraz se v lesku jitra v pleso dívá. 55 I povznes jsem v žasu zrak, to hrdé zřel jsem skalné čelo, a srdce moje, volný pták, v tu volnosť velkou vznést se chtělo. Však darmo, darmo! Tam ach, níž kraj zamlžený pod horami, tam v porobě slovenská chýž – tam zrak můj utkvěl se slzami. 56