KRAJINKA.

Karel Vojtěch Prokop

KRAJINKA. (u Chrudimi.)
Krajinka jako šťastná hodinka před mým oknem otevřeným: Se strání lesů sbor se přiklání k nivám ladně rozestřeným. V stromů klín ukryt dvorec, a dál mlýn bodře šedou střechou kyne, nad ním v les k obzoru, jak do nebes, bílá cestička se vine. Oblohou bílé mráčky zlehka jdou, úsměv slunka jeseň věstí. Sladký taj vládne krajem – jako báj, jako snění v klidném štěstí. 19