NEBYL TO ŽIVOT...

Karel Vojtěch Prokop

NEBYL TO ŽIVOT...
Nebyl to život, jen píseň to byla, či krásná pohádka, světlá i chmurná, ta moje mladosť – ač do čela vryla stopu svou mnohá vichřice burná. Co létlo srdcem a vířilo hlavou, zaniklo na vždycky – neměvši cíle, vše bylo písní jen – smavou neb tmavou – prchly ty roky jak jediná chvíle. Tu přišel život. Měl zrak tvůj, má ženo, jak píseň mladosti smavý a tmavý. Co léty dlouhými nenalezeno, bylo v tvém zraku, tam byl život pravý. 25