MATCE.

Karel Vojtěch Prokop

MATCE.
Co mi v dobách bolesti nové dává síly, co mne těší v samotě v podvečerní chvíli, co mi hlavu pozvedá, když mi žalem klesá, a čím povždy neklamně duše moje vzplesá: Matičko má! – tvá to líc, kterou vidím v mlze, osloněnou, ve záři, skrze horké slze. Matičko má, tvůj to hlas, který slyším z dáli, slovo, jímž mi pro život rty tvé požehnaly. 13
Básně v knize Co nezvadlo:
  1. POHÁDKA.
  2. * * * Mám pro tě písní na tisíce.
  3. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou
  4. TAK VZPOMÍNÁM...
  5. KONVALINKY.
  6. MATCE.
  7. O MÉM PŘÍTELI.
  8. LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU...
  9. KRAJINKA.
  10. Ó HNĚDÉ LISTY DUBŮ...
  11. V ZIMNÍ PODVEČER.
  12. LAMPA.
  13. PÍSEŇ MLADOSTI.
  14. NEBYL TO ŽIVOT...
  15. ÚDĚL.
  16. NOCLEH.
  17. PRVNÍ ODPOČINEK.
  18. NAD KOLÉBKOU.
  19. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!
  20. ZAPOMENUTÉ.
  21. SMUTNÉ ZRAKY.
  22. SIROTA.
  23. STAŘEC.
  24. NA SILNICI.
  25. Z FARNÍ KRONIKY.
  26. DOMOVINĚ.
  27. ČESKÝM VÍSKÁM.
  28. PRAPOR.
  29. V POLABÍ.
  30. V TEMNU.
  31. U ŠTRBSKÉHO PLESA.
  32. SELSKÁ BALLADA.
  33. KDE DOMOV MŮJ?