NA SILNICI.

Karel Vojtěch Prokop

Viděl jsem člověka, po čtyrech lezl, mimo něj čtyřspřežím hrabě se vezl. Kavalír s kočáru tupě zřel sklíčkem, hraběnka s úsměvným růžovým líčkem. Minul vůz bleskem, a mrzák ten stanul, od kol prach silnice na něho vanul. Protřel si oči a za vozem hleděl – pohled ten mluvou bych nevypověděl. Pohled ten hrozný – jen to říci mohu – ztrnulou otázkou pronikal k Bohu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

385. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROCESÍ (Antonín Klášterský)
  2. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  3. Loni a letos. (Bohdan Kaminský)
  4. MŽIKNUTÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Když zemřela školačka. (Antonín Sova)
  6. Komtesa Anežka (Antonín Klášterský)
  7. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  8. VOZY VENKOVANŮ. (Karel Červinka)
  9. Podzim kokoty. (Emanuel z Čenkova)
  10. Z ULICE. (Karel Babánek)