Komtesa Anežka

Antonín Klášterský

Ji vídával jsem toulaje se bludně(J5f) s šlechticem starým chodit ulicemi(J5f) on pozdravoval vlídně ona cudně(J5f) jen klopívala oči stále k zemi(J5f) a zdvihla je jen k vysokému otci(J5f) Tak přáno bylo skoro vždy zřít chodci(J5f) jen profil krásný svěžích lící květ(J5m) a na nich jemný planých růží nádech(J5f) postavu štíhlou zlatý spiatý vlas(J5m) jenž spuštěn pad as v celých vodopádech(J5f) Leč jestli přec se zrak tvůj s jejím střet(J5m) zřels v jejích očích blankyt zářit čistý(J5f) bez mráčku jediného Poklid čistý(J5f) na jejím čílku ležel nebes jas(J5m) Jak madonna šla vždycky dnes jak včera(J5f) zrak nevábil jí ulice rej pestrý(J5f) vždy jak by snila Za rok do kláštera(J5f) již vstoupím jako šťastné mé dvě sestry(J5f) neb Bůh jenž sedí v andělů svých sněmu(J5f) a nedá by mně střísnil duši hřích(J5m) jednoho sešle by mne odved k němu(J5f) To na čele jsem čet jí a vždy vzdych(J5m) A potom přišla válka válka děsná(J5f) a její duši zburcovala ze sna(J5f) Ach Bože můj co kolem všude bídy(J5f) a bolesti a krve Nyní třídy(J5f) jsem přecházet ji vídal v temném plášti(J5f) přes čelo táhla modrá se jí páska(J5f) nač Bože můj to vraždění to záští(J5f) Jí v očích plála ke všem lidem láska(J5f) Chvátala z rána v špitál lazaret(J5m) k raněných mužů mučenníků loži(J5f) a sestru Anežku kdo prvně shléd(J5m) snil sám že k němu sestoup anděl boží(J5f) A zdálo se že méně zkouší trpí(J5f) hoch z venkova v zář hledě dvou těch hvězd(J5m) že ve snách vidí šípek doma kvést(J5m) a v rodném láně modrati se chrpy(J5f) Než náhle svět jak otřás by se prudce(J5f) Mír Vítězství Jsme volni Revoluce(J5f) Říš rozpadla se Pokřik jásot davy(J5f) Vzduch písněmi se hlukem zachvívá(J5m) Nového věku pozdravujem zoři(J5f) jsme všichni rovni Nový stát se staví(J5f) Pryč s orly Hradby výsad všech se boří(J5f) do erbů starých bijí kladiva(J5m) Kláštery pusty do paláců ticha(J5f) kde minulost a legenda jen vzdychá(J5f) se se všad sbíhá pracujících řad(J5m) Komtesko růžná vzpomínám si tebe(J5f) kam se starým jsi otcem prchla ztad(J5m) kde skrýváš se zděšená jako jiné(J5f) těch starých rodů dámy v tváři siné(J5f) a zhořklé v srdci Nelituješ snad(J5m) že raděj Bůh si nevzal tě v své nebe(J5f) Čas prchá letí všecko již se tiší(J5f) vše přetvořuje po rozpadlé říši(J5f) co zbylo tu cár staré nevěstky(J5m) té pálí se leč kde jsi ty ó dítě(J5f) Již asi nikdy zrak můj neuzří tě(J5f) tvůj čistý hled ni úsměv nebeský(J5m) Tu jednou kolem budovy jak kráčím(J5f) kde nový znak je vtesán nad vrata(J5m) hle v smíchu šumu se šveholem ptačím(J5f) se vyhrnou z ní z práce děvčata(J5m) roj veselý těch na strojích jež hrají(J5f) jak na klavíru píší počítají(J5f) a náhle vidím ó jak věřit hledu(J5f) Komtesa Anežka jde v jejich středu(J5f) Teď dělí se a kráčí sama dál(J5m) je šťastna vidím úsměv její svítí(J5f) ó marně dítě jsem se v dumách bál(J5m) že nesneseš to divé vlnobití(J5f) Ty silná jsi ne křehká Na předsudky(J5f) své kasty šláplas přes odpor snad prudký(J5f) šlas hledat cíl si nový žití smysl(J5f) Co nevraživě v skrytu klne ten(J5m) a onen mlčí nebo v hněvu zkysl(J5f) tys řekla si Jen z očí vymnout spánek(J5f) Bůh na ten svět náš poslal nový den(J5m) a nový život chci být jeho článek(J5f) Když pych náš ztrestat byla boží vůle(J5f) chci včelou jednou v novém býti úle(J5f) A nyní víš to scházelo ti zrovna(J5f) s radostí novou beřeš mzdu si svou(J5m) jíš vlastní chléb jsi dělné ženě rovna(J5f) a cítíš práce též je modlitbou(J5m) A jak tu kráčíš z práce v ulic ruch(J5m) tak krásná klidná s veselou tak tváří(J5f) to nejdeš myslím sluncem to tvůj Bůh(J5m) úsměvu svého zalévá tě září(J5f)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

442. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IDYLKA PTÁČNÍKOVA. (Antonín Klášterský)
  2. Studie. (Antonín Sova)
  3. TO, CO TAK HÁRÁ V JEJÍM OKU... (Antonín Sova)
  4. Hladová zeď. (Alois Škampa)
  5. I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Má zlatá krajino... (Antonín Klášterský)
  7. Loni a letos. (Bohdan Kaminský)
  8. Večerní procházka. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  10. NA SILNICI. (Karel Vojtěch Prokop)