V svém krámku nevelkém on sedal po den celý(J6f)
Byl v letech staroby kdy hustý knír se bělí(J6f)
jak jíním pokrytý i vlas jenž zvolna řidne(J6f)
byl shrben vrásčitý však oko měl tak vlídné(J6f)
a dobré měkké tak a plné záře zlaté(J6f)
a něhy jímavé jak často vídáváte(J6f)
u bílých stařečků již dětmi jsou již zpola(J6f)
Ten krám měl v ulici kam sterých vozů kola(J6f)
jen z dálky znívala kde platil za něj málo(J6f)
ač teplý světlý byl a odpolední plálo(J6f)
veň slunce zářící Na bílé jeho stěně(J6f)
pár klecí viselo v nich ptáci spokojeně(J6f)
v svém žili vězení a volali a pěli(J6f)
Kanárci žlutaví a skalní vrabec stmělý(J6f)
stehlíci červenky pár hrdliček a drozdů(J6f)
již jak by toužili po stínech modrých hvozdů(J6f)
a špaček mluvící a ve svém kole z dřeva(J6f)
papoušek starý již jak na svět když se hněvá(J6f)
se tvářil mrzutě a prosnil den tak dlouhý(J6f)
Zde tedy v písni jich v té písni lásky touhy(J6f)
i bolu v jásání a šveholu a smíchu(J6f)
on seděl čistil klec neb mluvil s ptáky v tichu(J6f)
byl s nimi nejvíc sám neb lidé v jeho malý(J6f)
krám zřídka zbloudili a po ptácích se ptali(J6f)
Jen chvíli odpůldne kdy slunce šlehlo bleskem(J6f)
a celou ulici svým zatopilo leskem(J6f)
před krámem stával vždy kam vyvěsil své ptáky(J6f)
hned bloudil ulicí hned po svých klecích zraky(J6f)
a díval se jak v nich se čepejří a hřejí(J6f)
v těch teplých paprscích a honí v jednom reji(J6f)
ti ptáci nevolní A jak tak hleděl jednou(J6f)
děvčátko malé zřel Sukénku mělo bědnou(J6f)
však čistou zástěrku a šátek kolem hlavy(J6f)
Blíž krámku stálo tam a nářek usedavý(J6f)
mu zvedal malou hruď a vzdychalo a štkalo(J6f)
Šel k ní a tázal se proč pláče co se stalo(J6f)
a těšil jak jen moh Nu neplač Že to bolí(J6f)
Tys chtěla jíti s ní že ze stejné jste školy(J6f)
a ona nechtěla že nemáš pěkných šatů(J6f)
pak ještě bila tě viď Je to tak děl v chvatu(J6f)
A zase chlácholil Buď moudrá neplač přeci(J6f)
pojď já ti ukážu své ptáčky malé v kleci(J6f)
ó to se podivíš pojď Máte ptáčky doma(J6f)
Dál dítě slzelo však sladký úsměv rtoma(J6f)
již byl mu prošlehl Ó jaké ptáčky k tomu(J6f)
I špačka mluví ti A ved ji k sobě domů(J6f)
do krámku malého od jedné klece k druhé(J6f)
ji vodil vyprávěl že vězení je tuhé(J6f)
však že již zvykli mu jak ze spaní ho budí(J6f)
jak sluje který pták až v malé dětské hrudi(J6f)
se lítosť stišila byť vzlykla ještě časem(J6f)
Již vzplála veliká jí očka štěstí jasem(J6f)
jak nebe po bouři již mluvila a smála(J6f)
se vrabce poletu jenž přihnědlý jak skála(J6f)
do stříšky klece tlouk a křiku papouškovu(J6f)
však nejvíc tleskala když špaček přišel k slovu(J6f)
a bez pobídky jal se volat neustále(J6f)
jak byl se naučil své Vítejte a Dále(J6f)
A ptáčník děckem sám v tu chvíli byl ne kmetem(J6f)
líc úsměv jediný a oči hrály vznětem(J6f)
mu dětské radosti a soucitu a lásky(J6f)
Slyš jak ti říkají se ptal jí hladě vlásky(J6f)
Mně Krista Zakýval Pak vzpomněv že již mešká(J6f)
tu dlouho dítě to děl Musíš domů Ztěžka(J6f)
se s ptáky loučila a s prahu ještě zpátky(J6f)
na klícku pohlédla kde špaček mih se drátky(J6f)
pak venku ptákům všem též dala s Pánembohem(J6f)
A stařec za ní zřel než skryta byla rohem(J6f)
Jí neřekl Přijď zas Však druhý den přec na to(J6f)
kdy krámek sluneční mu zatopilo zlato(J6f)
ji čekal před dveřmi A přišla Přišla denně(J6f)
kdy čtvrtá odbila zprv plaše pomateně(J6f)
pak s větší odvahou až školačka ta malá(J6f)
Co dělá špaček můj již ve dveřích se ptala(J6f)
Jak doma byla tu ač na chvilku jen vždycky(J6f)
od ptáka k ptáku šla a vyprávěla v klícky(J6f)
jim dětské rozumy své písničky jim pěla(J6f)
jim jména dávala a zase na mžik celá(J6f)
se starci oddala jenž pozoroval všecko(J6f)
se usmívaje vždy a hladil milé děcko(J6f)
Tak záhy zvykl jí že dočkat nemoh času(J6f)
kdy právě se sluncem a rovna tomu jasu(J6f)
mu padne v samotu jež dolehla naň tíží(J6f)
když někdy nepřišla Tu starý ptáčník hříží(J6f)
se v smutné myšlénky že nedočká se více(J6f)
Přes týden nepřišla Pak zbledlé majíc líce(J6f)
se objevila zas že churava prý byla(J6f)
že se jí stýskalo však jako jindy čilá(J6f)
již byla u klecí kde ptáci jak ji shlídli(J6f)
již k drátkům přiběhli a špaček třepal křídly(J6f)
pak dvakrát poskočil a určitě a čisto(J6f)
k ní z klece volalo to Kristo kde jsi Kristo(J6f)
Tu Krista strnula Pak s jásajícím křikem(J6f)
se vrhla ke starci a visela mu mžikem(J6f)
kol krku v štěstí svém a líbala ho prudce(J6f)
A starý smál se jen tak šelmovsky a ruce(J6f)
si spokojeně mnul a dítě k sobě zvedal(J6f)
a špačku velkého ve skřínce červa hledal(J6f)
Vajíčka mravenčí před krám klad ptáčník kdysi(J6f)
co špaček vzpomněl si a mluvil Pán tu kýsi(J6f)
jej chvíli poslouchal pak vešel k ptáčníkovi(J6f)
Ten starý chudák byl pln vrásek které slovy(J6f)
jsou útrap v mále žil neb málo prodal ptáků(J6f)
Jak touha po zisku mu zablýsknula v zraku(J6f)
když kupce zřel a hned se klonil nastokráte(J6f)
Však jak se zasmušil když slyšel Špačka máte(J6f)
jenž mluví koupím ho co chcete zaň co stojí(J6f)
Teď stařec přes tvář jel svou rukou v těžkém boji(J6f)
co dělat nevěda ni co má na to říci(J6f)
a všechny rozpaky měl ve své staré líci(J6f)
a bázeň ve zraku neb viděl odpoledne(J6f)
jak Krista přiběhne jak překvapena zbledne(J6f)
a dá se do pláče Snad kanárka neb kosa(J6f)
děl v tísni na čele mu blýskla potu rosa(J6f)
Ne přece slyšíte že špačka chci Nu tedy(J6f)
Ten není na prodej děl ptáčník skloniv hledy(J6f)
Však mi ho prodáte Je Kristina má žena(J6f)
a šťastnou náhodou je znatel toho jména(J6f)
váš učeň Nemohu Nu zaplatím ho draze(J6f)
zde máte desítku tak ještě zlatku v Praze(J6f)
zaň nedá nikdo víc Já neprodám ho pane(J6f)
Tu kupec pohněván že ptáka nedostane(J6f)
šel dveřmi bouchnuv mu Však stařec osamělý(J6f)
si smutně v koutku sed a seděl tak den celý(J6f)
svou hlavu ve dlani až Krista přišla k němu(J6f)
Pak teprv vzchopil se a zjasnil ku tichému(J6f)
se zase úsměvu a vida jak se baví(J6f)
a škádlí se špačkem myšlénky pustil z hlavy(J6f)
na ráno na kupce a cítil mnoho klidu(J6f)
Tak den šel jako den To malé dítě z lidu(J6f)
ti ptáci stařeček a všichni jako děti(J6f)
již k sobě patřili jak ptáče které letí(J6f)
vždy Krista švítorná a stařec povídavý(J6f)
Kdys záhy čekal ji den zářný byl a smavý(J6f)
před krámkem ve dveřích svou malou živou milku(J6f)
Když přišla řekl jí Buď Kristo tady chvilku(J6f)
kams musím odejít hned přijdu je tak třeba(J6f)
by ptáci měli jíst i já bych zas měl chleba(J6f)
A šel byl vážný dnes víc jeho vlas měl zimy(J6f)
a nechal ptáky své a malou Kristu s nimi(J6f)
Ne dlouho zdržel se půl hodiny ne déle(J6f)
a veselejší byl a na tom jeho čele(J6f)
se vrásky rovnaly když shlédl domu stěny(J6f)
kde krám měl Vstoupil tam a stanul překvapený(J6f)
Byl prázdný jeho krám a po Kristě ni sledu(J6f)
Tak ticho bylo tu jen pták svém po sousedu(J6f)
si tík a zavolal Snad že se někde skrývá(J6f)
a šelma po očku se na něj z koutu dívá(J6f)
snad chce by našel ji a nezkazil ples dětský(J6f)
Zde hledal tam a tam a kouty prohléd všecky(J6f)
Pryč byla Zachvěl se a rozhlédl se kolem(J6f)
V tom srdce sevřelo se starci dětským bolem(J6f)
a chvělo lítostí Tam zrakem pad kde stála(J6f)
vždy klícka špačkova a odkud neustálá(J6f)
jak den byl zněla řeč až večer kdy se smráká(J6f)
Ta prázdna byla teď a nebylo v ní ptáka(J6f)
neb kdos ji otevřel Vše pochopil v té chvíli(J6f)
ten stařec ubohý a přes řídký vous bílý(J6f)
mu stekly slzy dvě a na hruď klesla hlava(J6f)
Nad klíckou dlouho stál a zdála se tak tmavá(J6f)
mu jeho jizba teď kde tíkali jen ptáci(J6f)
on cítil tušil to že najednou tu ztrácí(J6f)
dvě milá ptáčata Tou dobou Krista malá(J6f)
skrz zástup drala se a letem ubíhala(J6f)
přes bílé chodníky jak ptáče vyděšené(J6f)
zpět časem pohlédla jí zdálo se jak žene(J6f)
se za ní něčí krok a zase spěla k předu(J6f)
a hořce plakala co špaček bez dohledu(J6f)
si lítal po střechách tlum vrabců kolem sebe(J6f)
v své zlaté volnosti zřel výše v modré nebe(J6f)
jež nad ním pjalo se a slétnuv v jedno místo(J6f)
zas v hloubku díval se a volal Kristo Kristo(J6f)