POSLÁNÍ

Karel Dostál-Lutinov

My už jsme přetrpěli větší hrůzy, co stojíme zde plných tisíc let; co orkánů šlo přes nás v hromné chůzi, náš kmen byl nalomen, však novou mízou zkvet! Dým požárů se valil naší zemí a krve zátopy ji zalily, i bratří rvali ji, kdy rvána všemi – a přece nový život vzrostl z mohyly. Spáleny chrámy, kláštery a města, rab utištěný vyštván z chalupy, mrtvými stlána vítězova cesta – a z kostí vstaly mstitelů zas zástupy. Nám hrob je úzký, my jsme ještě mládi, nám budoucnost plá blesky zářnými, náš útisk nezmaří, jen mějme sebe rádi, jen chutě k sobě blíž a buďme bratřími. Nám z Velehradu šumí žití zdroje, nám otevřou se sluje Blaníků, jen svými buďme, chraňme skvosty svoje – z ran vzkypí růže, z pláče rokot slavíků!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

170. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROSLOV (Bohdan Kaminský)
  2. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  3. ROZSÉVAČŮV ZPĚV (Antonín Sova)
  4. None (Rudolf Medek)
  5. BUĎME TVRDÍ! (Xaver Dvořák)
  6. Frederi Mistral. (Sigismund Bouška)
  7. Byli jsme a budem! (Josef Václav Sládek)
  8. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. Hoj, slyšíte hromy bít? (Karel Leger)
  10. ČESKÉ GRANÁTY. (František Kvapil)