KOVÁŘ.

Karel Dostál-Lutinov

Byla jedna rajská paní, koruna jí zdobí vlas, na té časem usadil se mnohý rmut a rez a kaz. A byl jeden statný kovář, který paní miloval, korunu na kovadlině čistil, kul a piloval. Perlíkem svým do ni bušil, jiskry, trusky lítaly – a mnohého zasáhly z těch, co se na něj dívali. Odvedli kováře k soudu, usoudili tvrdý trest, za to, že korunu čistě bušil do ni o stošest. Urazil s ní mnohou zdobu, zkřivil křížek odvěký – hodili jej ve plam výhně – popel jeho do řeky. Doma na něj vzpomínali, se slzami četli list, kterým se všemi se loučil, svojí pravdou jsa si jist. Se slzami čtli to psaní a vztek jimi lomcoval: Vždyť on přec tu rajskou paní i korunu miloval! Od té doby hněvají se, v srdci mají k němu dík a on v jejich srdcích září jako rek a mučedník.

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

10. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  3. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  4. O Trocnovském dubu. (Adolf Heyduk)
  5. Pohádka o zajatém obrovi. (Beneš Doubravský)
  6. O muzice. (Rudolf Pokorný)
  7. Mé péro. (Sigismund Bouška)
  8. ZLATÁ RUKA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VI. ÚKLADY LOKIHO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Kovářovic Andula. (Josef Václav Sládek)