Sudič.

Ladislav Quis

Že jsi jenom jedním kolem přejel mého role cíp? Cestu děláš si mým polem, rozumímtě tomu líp! Že už nechceš jezdit tudy? Kmotře, znám to, u všech všudy! Jednou jen tak necháno, už je právo zadáno. Zima tady, práce málo, peníze mám za žito, kdyby to i statek stálo, žaluju Tě, nesyto! Směj se jenom, pomsta chvátá! Však až na Tě advokáta vyzvednu a komisi, hlava Tobě olysí. Že v tom soudu nevyhraju? Že v tom soudu vyhraju! Že v tom soudu o svou hroudu, že v něm na Tě vyzraju! Na kopy mám pamětníků, mezník pěkně na mezníku, přísahat, ne dosti-li, v smrtelné chci košili. Až pak budeš v kanceláři smutně sázet útratu, budu já se plnou tváří smáti tomu obratu. Zvíš, že není slovo holé: Jedna jízda přes mé pole – řiď se dle té výstrahy – dražší než tři do Prahy!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

297. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SKŘÍTKOVY DARY (Rudolf Illový)
  2. Poslední bratr na Sázavě. (Josef Václav Frič)
  3. 65. Vystříhej se dluhů. (František Zdobnický)
  4. Popěvek. (František Cajthaml-Liberté)
  5. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  6. Padajícímu sněhu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Mám tě, mám, nepustím víc! (Josef Holý)
  8. POPĚVKY TULÁCKÉ. (Svatopluk Čech)
  9. Z HROBU BÁSNÍKOVA. (Bohdan Kaminský)
  10. Jen mne kopej, milko, jen mne trýzni, (Jan Neruda)