Špičky.

Ladislav Quis

Ani letos, ani loni, ani předloni nestala se věc ta, o ní svět už nezvoní. Za krále to bylo Karla, kdy již jeho hlava stárla, jak nám Beneš Krabice vypravuje v kronice, hřeše na ty špičky. Na Košťále hradě tenkou zapřádám svou niť, purkrabě tu s purkraběnkou v nových šatech zřít. Slunce září do komnaty, a v něm svítí jejich šaty přepodivně strakaté. Od nohou pak dlouhaté vzhůru ční jim špičky. V různobarvých čtvero polí rozdělen jich kroj, zeleň, žluť, modř ve svévoli zlý tu vedou boj. Červeň krve z této směsi pomatené zraky děsí, v něž lesk zlata, kamene, šípy metá plamenné, – kterým hrozí špičky. Spíš by v kládě než v tom rouchu sevřený se vrt’, muž spjat v pasu, po kolouchu slídící to chrt. Kovový se kolem šíje obojek mu nad to vije, popsán divnou literou. A tu slávu veškerou – tvrdí botek špičky. „Jaký vkus to, jaká krása!“ purkraběnka dí, „v Německu jen, šat ten hlásá. ušlechtilost dlí. Pryč již s halenami všemi, s řízami a se sukněmi odhoďme náš selský háv, strojme se, jak v Němcích mrav. Ó, vy krásné špičky!“ ,Mnohou mne to kopu stálo,‘ purkrabí jen hles’. – „Za to nám,“ dí ona, „málo vyrovná se dnes. K sousedu již bez meškání! Bude to proň podívání, pro ženu a pro dceru na tu naši nádheru – a což na ty špičky!“ Vyřčeno a vykonáno. Oba v nádvoří, pro každého osedláno bujném po oři. Tu však s nebe čista jasna následuje vřava třasná, blesk! – a k hrůze paniců chloubu, ach, on střevíců urazil jim, – špičky! Starý Beneš dodal k tomu, „boží prst“ že v tom, předc však marnost málo komu že prý zahnal hrom. Marná práce, posle boží! Kde se cizota tak množí, jako v Čechách den co den, na věky bys musel jen urážeti – špičky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

132. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Král a šašek. (Svatopluk Čech)
  2. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  3. PRAVDA. (Svatopluk Čech)
  4. VE STÍNU LÍPY. (Svatopluk Čech)
  5. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  6. KUMBURSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  7. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  8. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  9. DÍVČÍ VÁLKA. (Svatopluk Čech)
  10. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)