Vítězství.

Ladislav Quis

Napájen písní, písní odchován, ve píseň touhy, city svoje skládal, ze svého žití a ze žití všech z nitě co zlaté svoje zpěvy spřádal. A pělli radost, však to bylo zřídka, tu slast to byla srdcí veškerých, a jestli žaly z jeho lyry zněly, tu hlásal žaly všechněch bratrů svých. Čas nadešel, a vřelým políbením posvěcen matkou bral se do světa, a kudy jde, tu tajou ledné kůry, zelená luh se, růže rozkvetá. Na skále hrad se pyšně k nebi zdvíhá, ku hradu pěvec hrdě vznáší hled. Na trůnu výši pyšně král si hoví, výše však vzlétá písně orlí let. Kdo zpívá to? a jaká smělá slova! Či píseň to? – či rouhavý to zpěv? – Slyš! „Lid je pánem, král je sluhou jeho, a vůle lidu, boží vůle zjev.“ A, že jsem pánem, nech to zví ten smělec, v nejhlubší jest žalář uvržen, v nejtěžší tam sepjatého pouta již neuvítá nikdy jasný den. Hluboko v skále, v tmavé černé noci na místě lyry třímá pouta svá, hrdě však pne se dosuď jeho šije, z okovů chřestu píseň zaznívá. Tak mocná píseň, že proráží skály a chvěje hradu mocným základem, a dál a dál se širou dálí nese a jarou silou zvučí v celou zem. Čas hyne časem, píseň věčně žije, ta píseň stará věčně novou zas a králi strojí, pěvci stále sžírá již pouta těžká bez ustání čas. I přišla bouř a zatřásla se země, král v spoustách svého hradu pohroben i s korunou i s trůnem; puklých ze sklepení však pěvec vyšel živ a svoboden.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

306. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLVIII. Kdo prožil hlučné bouře života (Gustav Pfleger Moravský)
  2. Zatoužení. (Ladislav Quis)
  3. KDE DOMOV MŮJ? (Karel Vojtěch Prokop)
  4. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Sál tančícími přeplněn – (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  6. Poslední Vůle. (Gustav Pfleger Moravský)
  7. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  8. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  9. Zpěvačce „písně o doufání.“ (Augustin Eugen Mužík)
  10. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)