O kéž jsem přece jenom básníkem

Adolf Racek

O kéž jsem přece jenom básníkem a každé hnutí mé jen illusí; tož z bolestí bych nutně procit’ kdys! Možno je to...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1086. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXII. Ó kdy bych já byl básníkem, (Jaroslav Tichý)
  2. V PŘEDVEČER BOUŘÍ. (Antonín Macek)
  3. ODŘÍKÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  4. Ten ždibec mozku... (Jaroslav Vrchlický)
  5. Oči dětí. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NEZNÁMÉ, KTERÁ SE MNE LISTEM PTALA, KDO JSEM (Bohdan Kaminský)
  7. Své první básni. (Rudolf Bort)
  8. Co básník pěje sobě. (Bohdan Kaminský)
  9. SNAD AŽ BUDU VE HLOUBI ZEMĚ SPÁT... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  10. PORTRÉT. (Antonín Klášterský)