O kouzlo květu, jehož není krása

Adolf Racek

O kouzlo květu, jehož není krása pro věky budoucna a na plody, jenž za půlnoci do snů rozpukl, naplnit vůní hořkou komnatu a s první zlatou hvězdou uhaslou uvadá, umírá, když všechno spí – –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

276. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘED VÝCHODEM SLUNCE. (Karel Boromejský Hájek)
  2. LÍPA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Půlnoc bohů (Rudolf Medek)
  4. LOVCI KRÁSY. (Antonín Sova)
  5. ***   Hvězd slzy žhavé ve věčnosti klíně, (Otakar Auředníček)
  6. Půlnoční. (Xaver Dvořák)
  7. Měsíčný květ. (Xaver Dvořák)
  8. NOC HVĚZDNÁ... (Louis Křikava)
  9. VČELY (Jan Opolský)
  10. A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE... (Růžena Jesenská)