To psal jsem tehdy, to tehdy,

Adolf Racek

To psal jsem tehdy, to tehdy, jen vzpomínat ne, ne! Ten jistě, komu psal jsem, pochopí, uhodne! V těch sentimentálních verších, v té písni naivní člověk se snadně schová a tajně vyteskní. Líp měkkou lidskost skrýt tak, když nutno být brutálním; když nutno být prostitutem, jsem přec jen urputným!

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

160. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzorný dopisovatel. (Bohdan Kaminský)
  2. Nietzsche. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Jan Opolský)
  4. Z LISTU – (Fred Grygar)
  5. ZHNUSENÍ. (František Soldan)
  6. NEOMISTA. (Ferdinand Tomek)
  7. List. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Bojím se oko pozvednouti, abych úsměch křivý (Josef Holý)
  9. XXII V dny přišed smutné, oddal jsem se smíchu. (Viktor Dyk)
  10. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)