BEZ KONCE ŽIVOT duch můj tuší plát,

Adolf Racek

BEZ KONCE ŽIVOT duch můj tuší plát, v noc zřím-li mléčných drah, šer mlhovin, vod na krůpěj a hrobu do hlubin, ve věčném mraze, ve skal krystalu, v chaosu, prvku, v ohně zápalu, zřím život všude, hvězdy živy, zem, jsou měsíc, slunce i stín životem, ba celý vesmír života jen sklad. Dělením kámen chceš-li probádat, v sled přijdeš na sílu, v ní na život, ne hmotu smyslnou a mrtvý bod. O život věčný bude, jest a byl. V tom nepochopitelný onen cíl a zákon všeho – stvořit život dál přes hrob a vůli, třebas v muka, žal – – – O marno myslit! Bílý vodopád mně život zpívá, v růžích zkvetlý sad a motýl pestrý, vůně, nebes nach, živ v květu ne-já kdys, živ budu v bezesnách. Nás pověr nesmrtelna svit jen zmát’.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

111. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sloky (Otokar Fischer)
  2. KOLODĚJ (Josef Holý)
  3. None (Adolf Racek)
  4. Modlitba k Buddhovi. (Jaroslav Vrchlický)
  5. CXVII Životem ke smrti a smrtí k životu, (František Zavřel)
  6. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  7. MODLITBA V NOCI. (Karel Skřivan)
  8. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. RADOST (Hermor Lilia)
  10. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)