RADOST

Hermor Lilia

Neděs se sluncí, komet, zemětřasů, nehroz se vesmírného moře duchů ani lemurů, jichž tápání se plíží tmou, jen mírně boj se černé, dusné chodby smrti, neděs se, že tvá jiskra s sebou vláčí maso a kosti a má vléci jednou závojový oblak roucha jiného. Ta všechna hrůzná sláva musí býti. Ale raduj se, že jsi nesmrtelný duch, že budeš dále žít, že hmoty jsou jen přelud, jichž tvary procházíš jak věčný vánek, vesel se z běd a útrap: smutně pohynou v milostném žáru niterného blaha, těš se z neduhů, vždyť každý srdce hryz je dobrá předchuť světelného bezdna, chyb mysli nedbej: duch tvůj zmohutní, bude chvíti skálou, chápat záhady, plesej, že jest a jest ta divukrásná síla, zvaná Bůh, tůň nesmírného štěstí, tajně vesel se a stále na svých rtech měj tichý, vědomý a smírný úsměv.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

233. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BEZ KONCE ŽIVOT duch můj tuší plát, (Adolf Racek)
  3. *** (Viktor Dyk)
  4. Jiná meditace. (Beneš Grünwald)
  5. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VŮDCE (Jan Opolský)
  7. Leonardo da Vinci. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Kosmická píseň. (František Cajthaml-Liberté)
  9. TERRA TENEBRA (Jan Opolský)
  10. Vstříc tajům věčna. (Eliška Pechová-Krásnohorská)