TERRA TENEBRA

Jan Opolský

Síň nebes vysokou kryl obsidián tmavý skel černých, magických zlou neprůzračnost měl, třpyt mlhy kosmické, jež v mrazivosti tráví svá vírná staletí, ji šumně obechvěl; kde závrať duchová jen vlála všemi směry nad nihilní a němá rozpětí, v kruh do věčna se stroucí hemisféry, čas tekoucí kde možno slyšeti. Pout mrtvých vlasatic, v níž nenastoupí směna, jichž početí a zánik neznámy, jak tajný znak je v černu nakreslena pro zoufalství a touhu nad námi. Břeh země snů v tom není moři marném, kam sahají hvězd bledé krystaly... Zde vadneme a tajemstvími stárnem’... aniž jsme jednou k němu přistáli...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

145. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MLHOVINA V ORIONU (Hermor Lilia)
  2. TVOŘENÍ (Josef Holý)
  3. POHŘEBNÍ SBOR (Jan Opolský)
  4. LV. Leč i hmota prostě měkká (František Ladislav Čelakovský)
  5. VŮDCE (Jan Opolský)
  6. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  7. BLAŽENÝ ROZVRAT. (Richard Weiner)
  8. P. ANTONÍNU KOLÁŘOVI (Vladimír Frída)
  9. Bůh. (Svatopluk Čech)
  10. VĚZENÍ (Jan Opolský)