Vždy pozdě na podzim a příliš skoro z jara

Adolf Racek

Vždy pozdě na podzim a příliš skoro z jara(J6f) ten dojem mám že ZPĚVAVÝ JSEM PTÁK(J5m) jen v melodiích myslet mluvit musím(J5f) utéci za město a výsknout do oblak(J6m) Pak ztichne všechno ve slov sladkých rytmy(J5f) a pozděj vše se mění do abstrakt(J5m) až v bláhovou mou moudrost v pozdním létě(J5f) v mlčení teskném vítr dává takt(J5m) Je moudrost naše jenom hudby vláním(J5f) a hudba tajemství jest nejbližší(J5m) tak pěvce píseň sladkým nazíráním(J5f) Žel sluch náš vždy část hudby uslyší(J5m)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

55. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  2. ZKOUŠKA BÁSNÍKOVY DUŠE. (Antonín Sova)
  3. Mám hlavu těžkou sněním. (Růžena Jesenská)
  4. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  5. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  6. Zpívající jitro (Antonín Sova)
  7. DO ALBA.... (Jaroslav Vrchlický)
  8. KLID JARNÍHO VEČERA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)
  10. NEDĚLE. (Ferdinand Tomek)