Vídám tu paní vídám ji denně(X4f)
vždy má tak teplý měkoučký šat(X4m)
a v límci sněžném jak v bílé pěně(X4f)
hlava jí mizí tak plná vnad(X4m)
Za mrazu chodí za vánic divých(X4f)
kdy vítr šlehá jehlami v tvář(X4m)
ona se směje a v očích snivých(X4f)
blaha a štěstí kmitá jí zář(X4m)
Já zrovna ssaji zrakem i rtoma(X4f)
postavu její mizící v dál(X4m)
a ptám se sebe zda kdo z nás doma(X4f)
takovým smíchem jednou se smál(X4m)
Pravda i nám smích časem se řine(X4f)
z úst jako horské bystřiny spád(X4m)
avšak přec cítím že je to jiné(X4f)
že je v tom rozdíl smát se a smát(X4m)
Ten smích náš horský není ten pravý(X4f)
má v sobě hořkosť má v sobě žal(X4m)
je mi tak při něm jak zvuk by dravý(X4f)
v záchvěvech jeho bouřil a lkal(X4m)
Proč jenom ona proč jen ta dáma(X4f)
co má ten teplý měkoučký šat(X4m)
proč jenom ona ze všech nás sama(X4f)
takovým smíchem umí se smát(X4m)
A proč k nám chodí co chce zde v zimě(X4f)
proč právě přišla v samotu teď(X4m)
kdy zeleň všecka pod sněhem dříme(X4f)
a větrem praská strhaná sněť(X4m)
Či nás chce bodat trýznit svým smíchem(X4f)
to byl by těžký paničko hřích(X4m)
Co slyším Už zas perlí se tichem(X4f)
ten její teplý dráždivý smích(X4m)
Ve mně to bouří v žilách to škube(X4f)
krev bije v spánky zub hryže ret(X4m)
a moje ruce mozolné hrubé(X4f)
maně se lámou vztahují v před(X4m)
Běda té ženě stokrát jí běda(X4f)
prokletý budiž ten její smích(X4m)
Proč sem zas kráčí Což jí to nedá(X4f)
Co má z těch žertů vycházek svých(X4m)
Však ať dá pozor sejde li níže(X4f)
jak rys ji chytnu budu se rvát(X4m)
a pak ji do své odnesu chýže(X4f)
tam se mi musí do smrti smát(X4m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
11 |
Celkem veršů: |
44 |
Daktylotrochej: |
44
(100 %)
|