PAN PROFESSOR.

Karel Václav Rais

Jizbu má jen mládenecky prostou(T5f) v každém koutě celé haldy knih(T5m) vedle myrty v okně bujně rostou(T5f) celé trsy růží měsíčních(T5m) jediný jen obraz na zdi visí(T5f) pavoučiskem síťka utkaná(T5m) závojem svým na něm cloní rysy(T5f) velikého otce Jungmanna(T5m) U stolu tam zvolna nad knihami bádá(T6f) professor již na třicátý rok(T5m) sníh mu zvolna do kadeří padá(T5f) líce zvadá uklání se bok(T5m) jen to srdce ještě buší mladě(T5f) ač mu dávno bouře zavály(T5m) chvíle snů kdy v bezu na zahradě(T5f) Lence líbal rtíků korály(T5m) Žije nyní jen té mladé chase(T5f) která louská moudrost předivnou(T5m) jíž však srdce při velebné kráse(T5f) českých veršů spíše oživnou(T5m) nežli řadou pravidel a vzorů(T5f) dle nichž krása prý je ulita(T5m) víc než obsah žuly ruly svoru(T5f) zvěst ji těší jak žil Husita(T5m) Zná ty mladé českých synů hlavy(T5f) ví že stačí jiskra pramalá(T5m) aby v plamen lásky k lidu žhavý(T5f) mysl jejich jará zaplála(T5m) vroucím slovem do těch duší dmýchá(T5f) na postupu což mu záleží(T5m) Žití jeho radost všecka pýcha(T5f) patří jí té české mládeži(T5m) Sotva prázdnin klidné přijdou doby(T5f) širák starý na skráň posadí(T5m) chytne hůl již tatík Žižka zdobí(T5f) a již kluše jako za mládí(T5m) dál a dál v ty kraje naše lepé(T5f) v luhy plné nejdivnějších krás(T5m) a to srdce radostně mu tepe(T5f) a z těch očí štěstí září jas(T5m) S každou tetkou zastaví se v poli(T5f) na palouku sedá u dětí(T5m) ve vsi na táč zajde do stodoly(T5f) kde dav mlatek ryčně repetí(T5m) váží cestu přes hrudnaté lány(T5f) tam kde pasák jaře haleká(T5m) dívčí šátek pestře květovaný(T5f) přivábí ho k sobě z daleka(T5m) Jsou již známy dlouhé jeho šosy(T5f) jež se za ním vlní po vánku(T5m) i ta bláhovost že snažně prosí(T5f) za jedinou všude zpěvánku(T5m) jakých mnoho z hrdel jejich puká(T5f) na pastvišti v poli na líše(T5m) a že stará třesoucí se ruka(T5f) v listy žluté všecko zapíše(T5m) V dálný jih když zpěvní letí ptáci(T5f) babí léto padá na kvítí(T5m) ze své toulky k domovu se vrací(T5f) Ó co potom teprv procítí(T5m) když ty skvosty nasbírané řadí(T5f) Nad čelem jak vanul by mu šum(T5m) křídel měkkých zlaceného mládí(T5f) jimiž letět chtěl až k nebesům(T5m) Povzdech lásky časně zakopané(T5f) ten dech mrtvý zvadlé naděje(T5m) vůně která z nivy české vane(T5f) když se květem jara oděje(T5m) nářek trpký utýraných skrání(T5f) který srdce citná probodá(T5m) potom jako klidné oddýchání(T5f) předrahého jeho národa(T5m)

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

292. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Snů těžkých plna je ta alej tmavá, (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  3. XVII. BALLATA O PAVUČINÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  4. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Na hřbitově. (Irma Geisslová)
  6. Snění v lese. (Alois Škampa)
  7. Babí léto. (Josef Václav Sládek)
  8. VRÁTIL SE PODZIM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. PODZIMNÍ DEN. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MOUCHA. (Jaroslav Vrchlický)