Dlaň chvěje se a srdce v prsou bolí(J5f)
duch rozechvěný stále nevěří(J5m)
že pravdou je co kleslo v šíro polí(J5f)
v ruch měst a vísek tiché zášeří(J5m)
čím bor se zachvěl který doly vroubí(J5f)
čím zabouřila proudů koryta(J5m)
a zaplakala nenadále z hloubi(J5f)
ta země jež je hložím ovita(J5m)
Jas opět jednou šlehal v luhy ztmělé(J5f)
kam oko hledlo záře sluneční(J5m)
však dnes je teskno jako po kostele(J5f)
kde bolně znějí zpěvy páteční(J5m)
vlast v hoři vidí puklé srdce Tvoje(J5f)
a rukou lomíc v českou volá pláň(J5m)
Kde větší žalost jest než žalost moje(J5f)
a k tváři Tvojí šedou chýlí skráň(J5m)
Byls vyrván z rukou věrných českých lidí(J5f)
jež dobře vědí kdo je vždy měl rád(J5m)
jichž pouhé slovo třpytné neošidí(J5f)
však lásku splatí nastotisíckrát(J5m)
již v úpalu a horku práce denní(J5f)
to dobře vědí v jizbách malých chat(J5m)
kde lásky citu vůbec pro ně není(J5f)
však kde zas vroucně znají milovat(J5m)
A Tys byl jejich milovaný všemi(J5f)
ať slzu horkou lil jsi do očí(J5m)
když zazpíval jsi o milené zemi(J5f)
kde s křížem těžkým lid se plahočí(J5m)
ať důvěru jsi rozněcoval živou(J5f)
že také u nás léto zadýchá(J5m)
a teplé vánky váti budou nivou(J5f)
té zádumčivé země kalicha(J5m)
A Tys byl jejich milován tak sladce(J5f)
ne u starých jen také u dětí(J5m)
vždyť droboť malá verše o Tvé matce(J5f)
i matičce své říká z paměti(J5m)
když pak v té básni přijde o uzlíčku(J5f)
i tatík zdvihá k očím těžkou páž(J5m)
a kde kdo kolem slzy stírá víčku(J5f)
a všickni řeknou To byl člověk náš(J5m)
Tak staral jsi se o lid milý stále(J5f)
ať denní chlad ho tolik nezebe(J5m)
Ó proto nyní v každé vísce malé(J5f)
ti mladí staří pláčí pro Tebe(J5m)
a jak spíš tiše v Libušině hlíně(J5f)
pláč národa Tě ve sny konejší(J5m)
ó není není v české domovině(J5f)
nad takovou smrt smrti krásnější(J5m)