ELEGIE NA HARFU PĚVCE ZEMŘELÉHO.

Václav Věnceslav Ráb

Umlknul jsi, stroji zvukůplný, Co tvůj pěstoun zbledl vítězný, Jako mrazem zadušené vlny, Ztišil souhlas tvůj se líbezný. Opovrhlý v sloupení tkvíš tmavém, V srdci svatý cit již nezbudíš, Někdy jen, když větřík v šumu hravém Oknem věje, smutně zazvučíš. Vůkol strun pavouk syť svou teď plete, Prach tvé hrdlo hyzdí spanilé, A jak červ tvá hlasná usta hněte, Zavzdychnou si zbytky zpráchnilé. Jak se prsty po tvé strunné pláni Pěvce umělého míhaly, Když se rozkoš aneb smutné lkání V jeho velké duši stíhaly! Jaké zvuky, jaké libohlasy – Duch-li v krajích vyšších bloudíval – Tento věštec, hledě v lepší časy, Z hloubí tvého ondy loudíval! Valili se v bujném rozjaření Co ze skalné proudy jeskyně, Brzy zas co něžné žalopění Z jara v houští skryté pěvkyně. Hlásala jsi skutky statných reků, Pěla jsi o ctnosti českých děv; Slavívalas děje pošlých věků, V srdci krutém krotívalas hněv! Jakby noc, jenž vůkol ticho rodí, Němá stojíš nyní v klenutí, Budíš v srdci, jež sem touha vodí, Nade pěvcem tklivé pohnutí. Dřímá klidně, v tichou vložen hrobku, Pěvec, jenž tě nad vše miloval, Vůkol čela slavný vínek z bobku, Jejž mu národ vděčný věnoval; Co choť věrná starcovy jsi péče Zpěvem léčiti se snažila, S ním i tam, kde Jordán vážný teče, Daleké jsi poutě vážila. Tam jsi dodávala bojovníkům Chuti ku strašnému outoku, Lámala jsi střely protivníkům, Lehčila jsi pouta otroků. A když ondy přede svatou skříní Žalmů pěvec při modlitbách bděl, Zbožně stoje ve chrámové síni, Tebe v rukou, Hospodinu pěl: Šťastna mněl se tudy mezi tvory, V srdci mír a blahodárný ples; Obstouply jej nebešťanů zbory, Když dle tebe stařec mrtev kles. A tak, by tě neposvátně rámě Neprznilo opovržením: Tebe, harfo, při oltáři v chrámě Vnukům na památku zavěsím!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

230. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Milota Zdirad Polák)
  2. IDŮNA. (Karel Hynek Mácha)
  3. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou, (Jan Kollár)
  4. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)
  5. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  6. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  7. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  8. Měsíc. (Jan Baptista Vladyka)
  9. Píseň myslivce. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  10. báseň bez názvu (František Alexandr Rokos)