ZAPOMENUTÍ.

Karel Sabina

Strom, co z jara vykvítá, na jeseni Uspáván zas barvitý oděv svlíká; List vešken v chladů podzemních závění Uhnívá v bahnu – zem proň nenaříká; Za valem val, za mrakem mrak se vine, Za růží růže, sad za sadem hyne – A všecky vejdou v zapomenutí! Sbor k jihu zalétá operutěnců – Mnohý se zpátky v sever již nevrátí. Kde který hnije z lesních opuštěnců? Která na moři vlna jej zachvátí? Jak jitrem hasne temno pustých stínů, Jeden za druhým v chladném zajde klínu – A všickni vejdou v zapomenutí! I člověk – bludice citem nadána – Vystoupiv z tmy, po krátkém zasvítání Sem tam poháněn, než se dočká rána Mdlý již do temna, z nějž vyšel, se sklání. Tam věčnost jeden za druhým prodřímá, Jež všecky země jedinká pojímá – A všickni vejdou v zapomenutí!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

51. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYACINTY. (Karel Sabina)
  2. Na Torquata, IV. knihy, oda 7. (Šebestián Hněvkovský)
  3. K východu. (Siegfried Kapper)
  4. Měna časů. (Karel Alois Vinařický)
  5. TŘI VĚCI. (Karel Sabina)
  6. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)
  7. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  8. HARFA. (Otakar Červinka)
  9. O Šimonu Lomnickém. (Jan Neruda)
  10. Z večera. (Milota Zdirad Polák)