TŘI VĚCI.

Karel Sabina

Tu růži zříš-li, jak se v jitru směje, Když jarní vzdech se snáší dolinou; Jak blahem slzíc, toužebně se chvěje, Až poslední ji květy zahynou; A jednou zašlá, více neokřeje, I mrtvé lístky tokem odplynou: To má je láska; krásné její květy Mně vichr zhoubný v jiné zavál světy. Slyšíš-li v háji nočním smutný hlas, Jenž úpěnlivě krajem se rozlíhá, Sotva se stišiv, již se budí zas A z hlubiny se vnitřní k nebi zdvíhá; Volává zpět blahého jitra čas, Aneb budoucnost zoufanlivě stíhá: To má je píseň, jenž z hoře milého Se mocně vyvinuje srdce mého. A tam ten kraj, vidíš-li v temnosti Z černého mračna v naději co zírá? Kde ještě slunce s čistou jasností K blahému cíli dráhu neotvírá, Jen záře hvězd pochybnou světlostí Pochmourný závoj oblohy prodírá: To má je vlast, jenž v chládku si pospává, A slunce své i jaro očekává!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

36. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYACINTY. (Karel Sabina)
  2. None (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Blaženost lásky. (Milota Zdirad Polák)
  4. TAJENSTVÍ. (Karel Sabina)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. II. Byl tichý večer – píseň slastněnyvá (Gustav Pfleger Moravský)
  7. Rozblažení. (Matěj Havelka)
  8. None (Milota Zdirad Polák)
  9. Stella. (Siegfried Kapper)
  10. Zas z pod kaply smutek sladký zvoní, (František Sušil)