ZPĚVEC.

Karel Sabina

Bledá Luna smutně hledí v posvátné na skále rumy, Dlouhé, rozložené stíny oudolí zakrývají; Kde v ozvěně zaznívaly vážených minstrelů dumy, V opuštěných kobkách větry tichou nocí vzdychají. O samotě zpěvec bloudí, oko zírá v pustou chmuru, Nebudí se v srdci píseň, ani v harfě nápěvy; Jakož zříceniny dolů, tak on smutně hledí vzhůru, V cituplném srdci jeho zpurné se tají hněvy. Spěchá dále bystrým krokem, jakby světu chtěl ujíti, Touhoplně v oblak zírá, jakby tam vlast hledal svou. Jakáž ale vede cesta ven, z chladného živobytí? Kdo z té zatemnělé hloubky najde hvězdu hledanou? Hle, tu s objasněné výše zpěvci kynou zříceniny, Kročí blíž, a spatře rumy, slzami se posívá; Vzdychá želem překonaný: „Ach, zde otců našich viny, Zde i vnadné jejich ctnosti jedna země zakrývá!“ „Zdaž památky předků slavných na věky se pochovaly? Žádný obraz, žádná socha vnukům víc jich nepodá? – Proč nám jenom zříceniny slávy svojí zanechali, O prvním, snad zlatém věku, žádný pověst nám nedá!“ „Jakož v dole mrtvé těla reků padlých zpráchnivěly, Takž i po náhrobcích jejich slávy květy uvadly, A ty činy, jenž na nebi českém se co slunce skvěly, V zapomenutí svým věkem, snad již navždy zapadly.“ „Což v té naší české vlasti žádný zpěvec víc nežije, Mocným zvukem by zavzněly struny harfy svěcené? By zas k slávě procitnulo, co ta hrobová noc kryje, V zpěvu by rozkvětly věnce, slavným otcům pletené!“ „Lkejte řeky! – Lesy české, oplakávejte ty časy, Kde Lumírů libé zpěvy krajem českým znívaly! Ony doby více nejsou; – dávno zašly zpěvců hlasy, V hrobě oněměly ústa, jenž tak krásně zpívaly.“ Jenom Luna na obloze slyší zpěvce smutné vzdechy, Dřímající harfu jeho září jasnou osvítí; A on jme zvučnou milenku, by poskytnula útěchy, By mu soucitně zavzněla, co srdce jeho cítí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

4. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Václav Bolemír Nebeský)
  2. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  3. PÍSEŇ BERTINA. (Karel Sabina)
  4. MNÍCH. (Karel Hynek Mácha)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  7. báseň bez názvu (Václav Vojáček)
  8. Starého pěvce smrt. (Jan z Hvězdy)
  9. Kde bloudíš, dívko má? (Jaroslav Martinec)
  10. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)