XIV.

Karel Sabina

Truchliváť je noc a tichá, Zádumčivě háj se chvěje, Mdlé se oči zavírají – K odpočinutí duch spěje. Rád bych se po bdění bludném V klidném spánku světa stranil; Ale běda mi! hluboce Lásky šíp mé srdce ranil. Zarazil se, ach, tak pevně! Nechť i duše v snu se kryje – Přec krvácejíc v bolesti Raněné mi srdce bije.

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

159. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  2. REQUIEM. (František Leubner)
  3. Sny. (Ervín Špindler)
  4. OČI. (Karel Mašek)
  5. LXII. (František Leubner)
  6. I. Nesmírná poušť přede mnou i za mnou, (Antonín Klášterský)
  7. VOX IUBILANS. (František Leubner)
  8. AMERIKA. (Jan Opolský)
  9. DOMOV (Božena Benešová)
  10. LXXI. Sen noci nad temnými lesy (František Leubner)