OČI.

Karel Mašek

Ty hnědé oči Tvé – to propastí je pár kdes v lesním zátiší, v nichž srdce bludné tone, v nich teplo vábivé i sžíravý je žár, taj temný, hluboký sní ve dvojici oné. A nad nimi se tmí stín tmavých, dlouhých řas pod černým obočím ve snědých slujích čela, chtě světu zatajit i radostný jich jas i slzu nezvyklou, jež na líc skanout chtěla. A přízeň přec či hněv a soustrast nebo cit z nich svede paprsky, z nichž každý vše to zradí, ret přísně sevřený co hodlal potlačit, co v duše jasný klid ti snové snesli mladí. Ó hnědý onen žár tam v taji hlubin těch o blahu největším a lásce chová zvěsti, v nich celý hoří ráj – v tvých očí propastech, má svatá vidino, v nichž hyne moje štěstí. –

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

221. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  2. REQUIEM. (František Leubner)
  3. S. Lucia Syracusana. (František Leubner)
  4. XIV. (Karel Sabina)
  5. MIXTURA (František Leubner)
  6. LXXI. Sen noci nad temnými lesy (František Leubner)
  7. None (František Serafínský Procházka)
  8. MOTU QUIETO. (František Leubner)
  9. HORA ATHOS. (František Leubner)
  10. Sny. (Ervín Špindler)