XXXVII.

Karel Sabina

Srdce se hoře podobá Nad oblohu strmící, Nejdřív kde slunka skví se tvář, I poslední ustane zář Milosti vzcházející! Duch však soumračným dolem jest, Kde pozdě teprv svítá; Kde krátký den a dlouhá noc, Kde pravdy čaroskvělá moc Jen stínem nás uvítá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

360. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TOBĚ. (Rudolf Mayer)
  2. Jarní pozdrav. (Miloš Červinka)
  3. Osude, chcem hvězdu naši. (Adolf Heyduk)
  4. XLIX. Ó, jděte mi s tou vaší pravdou, (Vítězslav Hálek)
  5. Večerní. (E. Antonowicz)
  6. 363. Co je vertký měsíc u oblohy, (Jan Kollár)
  7. 4. Slavěna. (František Palacký)
  8. VANDA. (Otakar Červinka)
  9. K noci. (Bohuslav Čermák)
  10. 19. Změna. (Jan Slavomír Tomíček)