NA PODZIM.

Karel Skřivan

Klekání doznělo – bim bam bim – do polí ženu se na podzim. Hvězdami blýskají nebesa – do lesa, vzhůru, do lesa! Tak rychle tmí se. A všechen les hučí a šumí do nebes. Stromu strom vypráví strašnou báj, les že ztracený, zamčený ráj. Bory jsou zuřivé, vichor štve: „Poutník jde! Člověk jde!“ všecko řve. Hučí to, bouří to, kvílí, lká jako vod spousta veliká. A kdo dál pustí se zpozdilý, utone v ní neb – sešílí.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

639. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V JARNÍ BOUŘI. (Antonín Klášterský)
  2. Na vorech. (Emanuel Miřiovský)
  3. Tys jako divá krajina. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  4. I. V mračen rouchu jde už bouře divá, (Alois Jirásek)
  5. SMRŤ (Arnošt Ráž)
  6. K pouti. (Adolf Heyduk)
  7. 216. Kam zvuk ten jde vzduchem? Kam krápěj tahle jde proudem? (František Sušil)
  8. V noci. (Antonín Koukl)
  9. ROZMLUVA S NOCÍ. (Antonín Sova)
  10. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ... (Emanuel Čenkov)