DOSLOV.
Já nejsem ani palma z jihu,
jež hlavu koupá v světla zdroji
a znaveného, schváceného,
v sny luzné, v naděj upokojí.
A nejsem ani norská chvoje,
jež ve vichřici vzdorně stojí
a učí ty, jimž srdce puká,
jak vytrvat v tom krutém boji.
A nejsem orel, jehož letem
jich na tisíce v úžas jato,
ni slavík, jenž by lidstvo učil,
jak milovat a zmírat za to.
133
Já jsem jen prostá česká olše,
jež povyrostla u potoka,
a do měnivých zadívala
se vln jen trochu do hluboka.
A neželela mnohé větve,
když divočej’ to proudem spělo –
v mých haluzích to zašumělo,
jen když to tuze zabolelo.
Já jsem jen skřivan z českých polí,
jenž silnými vzlet’ perutěmi
a jehož náhle perun boží
i s jeho písní srazil k zemi.
A přijde po mne tisíc jiných –
kéž nouze o ně v Čechách není,
a kéž jim bůh dal lepších písní
a trochu méně utrpení!
134
OBSAH.
Str.
Na oceanu1
Jiskry na moři3
Má matička6
U Michiganu8
V pralese9
O štědrý večer12
Hrob v pralese17
Kozák18
Nezdara24
Na hrobech indianských34
Pomník Indianův39
Zastesknutí42
Bratřím v dáli43
Do dáli45
Tobě47
Z irských melodií50
Před trónem54
Bratři57
Bitva63
Je malá ta má otčina65
Neuměl bych zapomenout67
[136]
Str.
Láska69
Život70
Písař72
Osud74
Anděl smrti77
Jen usni tiše79
V lese80
Sudná hvězda82
Pojďme spat84
O něčem přemýšlím86
Jdi spat87
Za hory slunce zapadá89
U obrazu dítěte90
Mé obecenstvo95
Nenaříkej96
U potoka98
Mé písně101
Modli se za mne103
A láska má tě neděsí?106
Vždyť jsem tomu chtěla108
Mé drahé E.....109
Loučení113
V upomínku116
Nechte mne být128
Jen v bol a pláč129
Odříkání130
Útěcha132
Doslov133
E: lk, aš; 2002
[137]