KALINY.

Josef Václav Sládek

U boru, na svoru, na louce kamenné rostou dvě kaliny smutné a zrosené. Déšť sejde s kamene, bor slunce vypije; je každým večerem ta rosa zalije. V létě jich nedbají, v zimě je nechají, kdo přijdou na jaře květy s nich trhají. – U boru, na svoru dvě děti v podlétě jako ty kaliny zůstaly ve světě. Dvě děti ubohé, dvě malé siroty, kdež by se od lidí dočkaly dobroty! Každý s nich utrhne, každý je omámí, každým se večerem zalejou slzami. – Kaliny na svoru, samy den ode dne, jen ptáček zpěváček v přeletu usedne. Dvě děti siroty – jen v noci setmělé ve snách se slétají k nim boží andělé.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

638. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  2. III. U STUDÁNKY. (Josef Kalus)
  3. Skolye celoroční. (Karel Sudimír Šnajdr)
  4. VI. MRTVÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ztracená mladosť. (Adolf Heyduk)
  6. SLUNCE A KVÍTÍ. (Václav Jaromír Picek)
  7. POHÁDKA O ZLATÉM KLÍČI A ŽIVÉ VODĚ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  8. KYTICE (Josef Holý)
  9. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  10. III. Nevím, co se rozhněvaly (Josef Uhlíř)