KALINY.

Josef Václav Sládek

KALINY.
U boru, na svoru, na louce kamenné rostou dvě kaliny smutné a zrosené. Déšť sejde s kamene, bor slunce vypije; je každým večerem ta rosa zalije. V létě jich nedbají, v zimě je nechají, kdo přijdou na jaře květy s nich trhají. – U boru, na svoru dvě děti v podlétě jako ty kaliny zůstaly ve světě. 63 Dvě děti ubohé, dvě malé siroty, kdež by se od lidí dočkaly dobroty! Každý s nich utrhne, každý je omámí, každým se večerem zalejou slzami. – Kaliny na svoru, samy den ode dne, jen ptáček zpěváček v přeletu usedne. Dvě děti siroty – jen v noci setmělé ve snách se slétají k nim boží andělé. 64