ZRNO.

Josef Václav Sládek

ZRNO.
Boží rady neskonalé že jsou tajny mému soudu? – vždyť je tak to zrnko malé, které kladu v syrou hroudu. Na širé jak lány padá v bezpočtu, kam oko spěje, zdá se mi: tak v nebes lada Bůh své zlaté hvězdy seje. A když tak to zrnko žitné klíčí, roste nad brázdami, velké jest a nevyzpytné jak ty boží hvězdy samysamy. 32