PŘED BITVOU.

Josef Václav Sládek

PŘED BITVOU.
Co že to zachvělo poranním vzduchem? to břeskla polnice chladem a hluchem; to břeskla polnice plání a svahem: „Každý z vás bude dnes mrtev, nebo vrahem!“ Do šiku stavte se směle, jak patří, prostý a důstojník, v smrti jsme bratři. Již slunce vychází v oparu vlahém; každý z nás bude dnes mrtev, neb vrahem. 143 Hle, tam již nepřítel u doubraviny! mají tam také své otce a syny; mají tam obrázky na srdci nahém, – a bude každý z nich mrtev, neb vrahem. A čím kdo ublížil z tamtěch těm tady? proč máme kositi životů řady, mladých a bujarých zdravím a blahem? Kdo to jen poroučí: „Musíš být vrahem!“ Nechte všech otázek. marny jsou, víte, nechte všech vzpomínek, jenom se bijte! bijte a zabijte, střílejte šmahem: musí a musí dnes každý být vrahem. 144 Ať zbude vítězství tomu neb tomu, kdo padne, zůstane, kdo živ, jde domů. S každým z nás budou se za rodným prahem loučit co s mrtvolou, neb vítat s vrahem. 145