PLUHU.

Josef Václav Sládek

PLUHU.
Hluboko mi orej, ty můj dobrý pluhu, jediný můj věrný na tom světě druhu! V čarodějném hradu, v pohádkovém kraji kdes to lidské štěstí zakleto prý mají. Hledají je pravdou, hledají je bludy, na nebi a zemi, a ví Bůh, kde všudy. – 44 Hluboko mi orej, pluhu můj, v to pole – naše štěstí tady odpočívá dole. My v tu vlastní sílu jenom víru máme. – Hloub! – můj věrný druhu, však je vyoráme. 45