HRDLIČKO MOJE.

Josef Václav Sládek

HRDLIČKO MOJE.
Hrdličko moje, přisedni blíž – kolik že roků tak spolu jsme již? Hrdličko sivá, vidíš(li jen, jak se nám chýlí k soumraku den? Tak to vše přešlo jak oka mih, na tebe, na mne napadal sníh. 109 Jenom tvůj pohled nezměnil čas, tvé dobré oči, tvůj vlídný hlas. A jako v jitřních červánků svit tvé věrné srdce teď slyším bít. Hleď, naše slunce kloní se níž – hrdličko moje, čas k odletu již. Půjdu-li dříve v tu šerou noc, jen dej mi s bohem a nermuť se moc. Však tvá-li sudba kratčej’ tu dlít, bylo by nejlépe pospolu jít. 110