MATCE.

MATCE. Památce své matky.
Za vše, co jste mi v žití byla, matičko, dík! za každý dech, jímž jste mi žila, a každý mžik. Za každou noc, již probděla jste, i hodinu, za modlitbu, již učila jste mne na klínu. Za každé slůvko, pousmání na vlídných rtech, těch dobrých očí podívání za dnů mých všech. Za vaše ruce uondané v dne klopotě, za slzy nocí vyplakané v zlé trampotě! 60 Za trpělivost, jak jste nesla tu každou tíž a tiskla nás – a nezahlesla, – jen k srdci blíž! Za skyvu od úst utrženou v zlý nouze čas, by žití cestou zahloženou se nám šlo snáz! Za sílu, jak jste odhodlaně a beze slov se vzchopila po každé ráně a dál šla znov. Za vše a všudy, abych jistě v čas mrakový i sluncem žití pevně, jistě, šel jako vy! 61