AŽ BUDE SKONČENO

Josef Václav Sládek

AŽ BUDE SKONČENO
Až bude vyrčeno to slovo poslední, až zcela setmí se, neb znovu rozední, až bude skončeno a nic už v zápětí, – se země nepůjdu, – jen z lidské paměti. To ucho bez slechu, ty oči bez vidu, ty ruce bez hnutí, to čelo v poklidu: – chvilku jen vzpomene kdos ještě na jméno, a bude vyrčeno a bude skončeno. „Zamžené dálavy, hvězdnaté výšiny!“– Doufají, zoufají... nic neví jediný. Země se přichýlí, – zas matka, – k dítěti: se země nepůjdu, jen z lidské paměti. 92