PŘECE JEN.

Josef Václav Sládek

PŘECE JEN.
Daleká je cesta k vám od našich strání, přec jen, mé srdéčko, našli jsme se na ní. Přes kvetoucí luhy, závěje a příval, co se já tou cestou k tobě nachodíval! A teď mezi námi jak by rostly hory! – u vás širé lány, u nás chudé svory. A jak se ta cesta za horami tratí, přec jenom se srdce nesmí ustýskati. 27 Za jiného půjdeš a já vezmu jinou, a tak nám ta naše mladá leta minou. Přec jen budem oba, od lánů i strání, vzpomínat té mladé lásky do skonání. 28