MLADÉ KRVI.

Josef Václav Sládek

MLADÉ KRVI.
Mladá, jará, česká krvi, jak se jitrem hlásíš k dílu, v očích léta zážeh prvý, v junné duši mužnou sílu – čista myslí, srdcem žhava, hrdá čelem plným vzdoru: mladá krvi, bud nám zdráva, vítej, vítej u praporu! Hoj, jak ti to čacky sluší, seřaděné ku pochodu; jak ti srdce volně buší k práci, boji za svobodu, za své, naše, vlasti štěstí škůdcům vzdor i času zubu, nejpružnější ratolesti bouří rvaných českých dubů! 77 Šiky junů! – jako v poli metajících klasů břehy; – věnce dívek! – mezi stvoly květy plné útlé něhy: v slunci mládí na podletí vše jak u vás k síle raší, jak jste krásny naše děti, nová krvi z krve naší! K druhu druh na českém luhu stojíte vy naše pluky; co vám hejno podlých sluhů, mocných pláné hrozby, hluky? Vlastní silou hrdou, volnou stojíte na vlastní zemi s láskou k sobě neúdolnou, o svou hroudu v boji s všemi! Víru v sebe, s dělnou paží, mysl jasnou, srdce ryzí, buďte rodné půdě stráží! – Neurve ji ruka cizí, – ze všech stran ať bouře bije, jako bila od staletí, – dokud vaše hruď ji kryje, naše krvi, naše děti! 78