PASAČKA.

Josef Václav Sládek

PASAČKA.
Krůpěje rosy na trávě se třpytí v slunečném jasu, na květu motýl ještě spí a já už kravičku pasu. Na hlavě čerstvý věneček, nožky bílé a bosé, a podkasanou sukničku, se brouzdám v perlivé rose. Žežulka kuká vesele do luk od lesa kraje a já si zpívám písničku milou jak dechnutí máje: 12 „Jen má-li hoch můj přec mne rád?“ a v trávě čtyřlístek hledám. Ó, najdu-li ho, nikomu, než jemu, v světě ho nedám! „Jen má-li hoch můj přec mne rád?“ žežulko zakukej, – ano? Ona mi kukla nastokrát v to krásné, slunečné ráno. 13