PLUHU.

Josef Václav Sládek

Hluboko mi orej, ty můj dobrý pluhu, jediný můj věrný na tom světě druhu! V čarodějném hradu, v pohádkovém kraji kdes to lidské štěstí zakleto prý mají. Hledají je pravdou, hledají je bludy, na nebi a zemi, a ví Bůh, kde všudy. – Hluboko mi orej, pluhu můj, v to pole – naše štěstí tady odpočívá dole. My v tu vlastní sílu jenom víru máme. – Hloub! – můj věrný druhu, však je vyoráme.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

433. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ORÁČOVA. (Ferdinand Tomek)
  2. K MILÉ (František Šimeček)
  3. Nebojte se, málověrní! (Vilém Ambrož)
  4. HVĚZDNÝ VEČER. (Josef Václav Sládek)
  5. Z OSUDU RUKOU... (Josef Václav Sládek)
  6. Vyčkávám. (Adolf Heyduk)
  7. 7. Žel, komu se šťastně zasednouti (Matěj Havelka)
  8. VÝZVA K CESTOVÁNÍ (Antonín Sova)
  9. SLAVNÝ KVĚTEN. (František Taufer)
  10. Oželení. (Vojtěch Lešetický)