XIII. Však nevládnou jen bozi hromu klínem –

Josef Václav Sládek

Však nevládnou jen bozi hromu klínem jak v kabátě tu stojí nuzně tkaném muž prostý, drsný, též je hromu pánem, jenž od země můžválčit s nebes týnem. Vždy sluha králův, velkých jenom stínem, znak slávy měl na čele rozoraném, jenž nestřen Caesarem ni Tamerlanem aIn hoc signo!“ věřil s Konstantýnem. On nevítězí mlatem revoluce, jež modly staví, kde se model sprostí ten země titan uvolní si ruce svým tuřím čelem božským poctivostí! bozi nevěří, víť Atlas přeci, že nebe chví se mu na drsné pleci!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

139. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽEZLO A LYRA. (Miloš Červinka)
  2. POVRCHNOST. (Ludvík Lošťák)
  3. Štěstí. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Co zbylo z antické fresky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Milosrdná sestra! (Jan Evangelista Nečas)
  6. Duch a hmota. (Vojtěch Pakosta)
  7. SIBYLLINY VĚŠTBY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Škapulíř. (František Kyselý)
  9. Histrion. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Apokalyptická vidina. (Julius Zeyer)