Skřivánek.

Josef Václav Sládek

Skřivánek vyletěl vysoko nad pole a lučiny v květu a zmizel v modru nebeském, jak zapad’ by do jiných světů. Jen jeho píseň s blankytu šveholí, zvoní a jásá, a padá v zem, jak s jabloně perličky rosy když střásá. Skřivánku, ptáčku, zpěváčku, jak letíš v nebeskou dáli, rci, kde v tom malém hrdélku, ty všechny písně se vzaly? Nevzaly se mi v hrdélku, ony mi srdečku pučí, tam rostou jak v poli květ, jak čistý potůček zvučí. A letím s nimi od země vysoko, jak jenom mohu, by dolů lidem zpívaly a vzhůru nesly se k Bohu.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

49. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LESNÍ POTOK (Antonín Klášterský)
  2. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Matičce. (Herma Pilbauerová)
  4. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  5. 18. Jitro. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. PTÁCI. (František Kyselý)
  7. VI. (Josef Kuchař)
  8. Pořád jen o vlasti (Marie Čacká)
  9. I. (Karel Sabina)
  10. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)