Koníček.
Jaký to koníček, třeba vraný,
když není osedlán, okovaný! –
Honem se, kováři, k dílu mějte
a toho koně nám okovejte.
Kovář se postavil za kovadlo,
přikoval koníčka na houpadlo.
Přikoval, zakoval nohy obě
na pravo, na levo, po dvou k sobě.
Potom ho osedlal sedlář hebce,
sedí se na něm jak na kolébce.
A teď tě, bratříčku, posadíme,
v daleké kraje se vypravíme.
Já sednu, bratříčku, podle tebe,
budem se houpati až do nebe.
17
Za hory, za lesy, bystré vody,
s větrem se rozletíš o závody.
A potom pozvolna, zlehka, tiše
koník tě donese do snů říše.
Tam na tom nejlepším světa koni
nikdo tě, bratříčku, nedohoní!
9. 12. 87.
18